Zakázané ovoce - 2

21. května 2008 v 7:00 | drhousemd.blog |  Zakázané ovoce
Je tu pokračování. Kdo nečetl první část, měl by tak učinit, aby věděl o co jde.
____________________________________________________________________
Takhle nějak probíhalo pár následujících dní. House jim místo lékařských úkolů rozdával jen pro sebe prospěšné práce. Takže v podstatě nic nedělal. Slečny se spikly jedna proti druhé a začli o House soupeřit, která ho dostane. Třeba jen do postele. I když věděly, že nesmí balit nadřízeného. Do této hry se nezapojovala jen "Hnědoočka". House se jí sice vážně moc líbil, ale věděla, že jet po něm jako to dělají ty dvě, je to nejhorší, co se dá dělat. Možná jim to House bude chvíli žrát, protože se mu bude líbit náklonnost, kterou k němu mají, ale rázem ho to přestane bavit, jak se vtírají. Stejně je nebral vážně, dával jim co proto a časem na ně začal být tuplem hnusný.
Několikrát se samozřejmě snažil rýpat i do Hnedoočky, ale ta mu to pokaždé oplatila a kolikrát ještě hůř, než si on začal. Ale zvládala to ve vší slušnosti, takže jí House nemohl nic říct, seřvat ani nic podobného. On vlastně ani nechtěl. Rýpat do ní tedy v podstatě úplně přestal. Jakoby si to už nedovolil. Měl k ní jakýsi respekt. Postupem času si jí začal všímat a objevoval na ní něco zvláštního. Něco, co doposud nepoznal. Cameronová, Cuddyové a ty dvě vtíravé cácory co po něm jedou i přesto, že by neměly, jsou úplně něco jiného.
Pánové i soupeřící dámy se s Housem občas normálně bavili, tedy normálně... snažili se navázat kontakt, někdy se jim to povedlo a povídali si, ale většinou je House setřel a šel si za svým. Ale Hnědoočka se o tohle nesnažila. Měla sice sto chutí si s ním sednout a povídat si až do rána, ale nevěděla o čem si s ním má povídat. Byla si jistá, že kdyby začla cokoliv říkat a čirou náhodou by jí House poslouchal a připojil by se, po minutě mluvení by nastalo ticho. A tomu se chtěla vyvarovat. Taky nechtěla navazovat konverzaci nějakými trapnými frázemi, kterými nouzově začíná každý druhý blbec. Takže proto s ním mluvila jen když něco opravdu potřebovala, nebo když se jí House na něco ptal.
Asi čtvrtý den seděl House u sebe, užíval si chvíli klidu. Všechna svá holoubátka poslal makat, takže si mohl s nohama na stole jen tak pohazovat s míčkem. V tom ho někdo vyrušil...
"Tady jsou složky několika pacientů z ambulance. Nesu vám to na příkaz Cuddyové. Já osobně bych se o to ani nesnažila." byla to Hnědoočka.
Zvedl hlavu a pomalu zamyšleně řekl. "Fajn..."
Zadívali se na sebe. House schválně nic neříkal, čekal, až ona konečně něco řekne, ale nic. Jen se pomalu otočila a dala se na odchod.
"Jak se jmenujete." zeptal se House.
Hnědoočka se zastavila, otočila zpátky na House a řekla. "To vás nezajímá."
"U ostatních mě to nezajímá."
"V čem jsem jiná?" zajímala se.
"Ve všem." odvětil.
"A to je špatné?"
"Naopak." Greg vstal ze židle a žačal k ní pomalu přikulhával. Upřeně jí zíral do očí, aby viděl, jak se dívá. Ona byla ale v klidu. V jejích očích Greg neviděl žádné naivní očekávání, jako například u Cameronové, že se něco stane. Jen tak tam stála, opětovala mu nekonečný pohled a nic neříkala.
Greg došel až k ní a spustil. "Nejste ani blondýna, ani bruneta. Nejste ani tlustá, ani hubená. Nejste nervózní, ale ani naprosto v klidu. Jste snadno přehlédnutelná, ale zároveň se vrejete hluboko do mozku." celou dobu, co tohle říkal, si hleděli do očí. Ani jenou neuhnula pohledem, ani jednou se mu nezadívala na rty. Stále se dívala jen do jeho očí. "Nevypadáte ani smutně, ale ani šťastně. Jste tu čtyři dny a ještě jste se na mě neusmála."
"Měla bych?" řekla mile, ale sebejistě.
Lehce zaražen její otázkou se nadechl a pokračoval. "A máte neuvěřitelně pronikavý, silný pohled. To se jen tak nevidí." s přihmouřenýma očima konstatoval. "Kdo jste..." polohlasem se nakonec zeptal.
Viděla na něm, jak ho užírá to, že o ní nic neví. Ale nechtěla ho trápit. "Jmenuji se Evelien." sdělila mu své jméno, zadívala hluboko do jeho nádherných modrých očí, které si naprosto zamilovala a pak odešla. House nehnul ani brvou, jen jí sledoval jakou zajímavou chůzí odchází a když se zavřeli dveře, šeptem si pro sebe zopakoval její jméno.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 draven draven | Web | 21. května 2008 v 11:39 | Reagovat

čau!,-) hezké ráno.

mluví ze mě jen zvědavost, ale rád bych si tě představil...

2 Laivine Laivine | Web | 21. května 2008 v 16:23 | Reagovat

pěkné. Jé, víte, že mám hnědé oči? :D

Tak fajn, už vím, koho si pod tou osobou mám představovat. Sebe.

Takže víš, co máš dělat. Dát nás dohromady, jasné?! =D

3 Lisa/12Nicol Lisa/12Nicol | Web | 21. května 2008 v 16:49 | Reagovat

Já mám taky hnědé oči....Je to moc pěkný ,už jsem natěšená na další...

4 Lisa/Nicol Lisa/Nicol | Web | 21. května 2008 v 18:53 | Reagovat

Prosím,jaký byl vzkaz od Amber???(v češtině ,pokud možno)

5 Lisa/Nicol Lisa/Nicol | Web | 21. května 2008 v 19:50 | Reagovat

díky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama