Krize - part 4

22. dubna 2008 v 17:24 | drhousemd.blog |  Krize
Koukám, že se vám povídka docela líbí, za což jsem ráda, ale div mě neukamenujete za ty střihy :D To je účel, napnout diváka/čtenáře a nalákat ho na další díl :) Jak to mám udělat na pokračování, aniž bych to sekla v napínavý části? :D Nějak se každá část musí ukončit ne? :) Tak teda abych si to u vás trošku vyžehlila, rozhodla jsem se dát další na blog už teď, ačkoliv jsem ho chtěla zveřejnit až zítra. Tato část přímo navazuje na předchozí.
_______________________________________________________
"Liso…?" oslovil ji opatrně Wilson.
Cuddyová rychle setřela poslední slzu a upravila si vlasy. Trochu se jí ulevilo, ale jakmile spatřila House, znovu se v ní probudila zlost. Wilson si všiml náhlé změny jejího výrazu a snažil se předejít vyhroceným scénám.
"Počkej, než začneš řvát… House se nepřišel hádat. Že?" a obrátil se na House.
"Nic neříkám." neutrálně prohlásil.
"Mě nezajímá, co House chce nebo nechce, předchozí náš rozhovor byl ten poslední. Wilsone, vrať mi ten papír!"
"Vidíš? Říkal jsem to. Jdu si balit." House na Wilsona zvedl obočí, stiskl rty, otočil se a chystal se odejít.
"Housi!" Wilson okřikl House a pokračoval. "Jsem váš přítel, záleží mi na vás. Vím, že kdybyste udělali nějakou hloupost, k čemuž nemáte daleko, litovali byste. Oba. Nechám vás tu o samotě, ale slibte mi že všechno proběhne v klidu." Wilson ukončil proslov. Cuddyová i House se na něj souhlasně podívali, ale spíš to byl pohled jako 'jasný tak už běž'. Wilson nebyl sice přesvědčen, ale odešel.
"Je to idiot." začal House.
"Máte to nějaké přeházené. Vy jste idiot."
"Jo to už jsem dneska nejmíň třikrát slyšel… za chvíli to začne bejt stereotyp. Hele, co to tam furt píšete…"
"Nemyslete si, že jsem na všechno zapomněla. Sice Wilson předvedl úctyhodný výkon, ale vás už nic nezachrání. Teď už to stačí jen podepsat."
"Ale notak, šéfová…"
"Co?! Co Housi? Nepracujete, nemáte úctu k druhým, děláte si co chcete. Mám spoustu důvodů to udělat. Nic mi v tom nebrání." zase se v ni probudil vztek.
House odvážně přistoupil k jejímu stolu, sklonil se ke Cuddyové a s naprostou jistotou potichu řekl.
"Ale brání…"
A bylo to zase tady. Ty jeho nádherné sytě modré oči…a způsob jakým to řekl. V tu chvíli zapomněla na veškerou zlost. A z jeho očí bylo vidět totéž. Plus jakýsi chtíč. Jakoby jí tím pohledem sděloval něco víc než ta dvě slova. Než ale Lisa stačila cokoliv říct, House jí něžně vzal propisku z ruky a dodal.
"Oba víme, že k tomu podpisu nikdy nedojde. Momentálně mě sice nemůžete snést a já vás taky - za tu ambulanci - ale jinak mě máte ráda. Nejsem zas takový vůl za jakého mě na oko máte. Je v tom něco víc."
Cuddyová měkla, ale věděla, že to takhle nejde. Nemůže dopustit, aby House zase vyhrál, a tak se snažila ještě chvíli hrát na to, že to opravdu chce udělat.
"Hezké, milé, propisku."
House se odklonil zase zpátky. Ta krásná chvíle plná lítajících jisker pominula, ale něco v nich zanechala. House trochu se ušklíbl. Věděl, že se Cuddyová jen snaží bránit. Už ale nechtěl dál vyhrocovat situaci, snad aby k něčemu nedošlo - za dveřmi je přece Wilson, to je nebezpečné - a tak se stáhl.
"Musím jít, zachraňovat životy. Nebo mám snad nechat pár lidí zemřít? Mě je to fuk, ale vám by to mohlo vadit."
"Tohle je jako hra na kočku a myš. A já jsem ta kočka, Housi." popichovala Cuddyová.
"Vy jste nekoukala na Toma & Jerryho? Tam myš vždycky vyhrála." řekl House a vydal se na odchod. Mezi dveřmi ještě stačil dodat. "A dík za tu propisku, moje zrovna vypověděla službu."
.
Wilson, který čekal za dveřmi, byl mile překvapen, když House vyšel s úsměvem na rtech.
"Cože?! Co se dělo? Co ti řekla?"
"Víš, má mě ráda."
"Ty lžeš. Nebýt mě, už tu nepracuješ." řekl Wilson a cítil pocit zadostiučinění. Zachránil kamaráda.
"Když ti to udělá dobře, nechám tě žít v omylu."
"Jak to myslíš? ...Mezi váma to vždycky jiskřilo, ale tohle... tomu nevěřím. Nechápu to. Co se tam odehrálo?"
"Jiskření nebo výbuchy elektrickýho vedení... každej tomu říká jinak. Každopádně jestli sis myslel, že vyklidim pole a budeš mít Cuddyovou pro sebe... ne ne, chlapče, tak lehký to mít nebudeš."
"Co to zase povídáš?!"
"To se mi jen zdá nebo témeř každá tvoje věta začíná na 'co'?" odvětil House.
"Tak už mi to řekni." žadonil Wilson.
"Už jsem ti to řek, má mě ráda."
"Já to prostě nechápu." řekl smutně a zárověn nechápavě Wilson.
"Já taky ne..." pousmál se House, který měl v tu chvíli hlavu plnou Cuddyové a odešel k sobě.
__________________________________________________________

Tohle je asi poslední část povídky 'Krize'. Zkritizujte to :) Nevím jestli mám udělat poslední díl, nebo tohle stačí. Pište...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lisa Lisa | Web | 22. dubna 2008 v 17:40 | Reagovat

je to moc hezký, ale já bych ještě udělala 5 kapitolku.........s jak se patří huddy endem

2 Lisa/12Nicol Lisa/12Nicol | Web | 22. dubna 2008 v 19:16 | Reagovat

Pěkný,ale nějak mi nedocvaklo jestli zůstane nebo dostane výpověd........

3 Issabellkaa Issabellkaa | E-mail | Web | 22. dubna 2008 v 21:16 | Reagovat

ahooj máš meila :D

4 Laivine Laivine | Web | 23. dubna 2008 v 0:49 | Reagovat

jj, huddy end by se šiknul. ;)

5 Jasmiiine <3 Jasmiiine <3 | Web | 23. dubna 2008 v 18:36 | Reagovat

Taky si myslim - nějakej Huddy end by to chtělo :o)

6 YuuKi :3,ta holčinka která je bezmocně zaláskowaná do House XDDD YuuKi :3,ta holčinka která je bezmocně zaláskowaná do House XDDD | Web | 4. srpna 2008 v 8:17 | Reagovat

Já mám teda rači pár House x Cameronová,ale enní to špatný! ^^

7 lili444 lili444 | E-mail | 6. srpna 2008 v 11:09 | Reagovat

to je tak ...........krásný!!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama