Krize - part 1

18. dubna 2008 v 23:46 | drhousemd.blog |  Krize
Před chvílí jsem napsala tuto povídku. Bude na víc částí, ještě nevím na kolik. Snad se vám bude líbit. Já osobně si myslí, že ty předchozí jsou lepčí. Enjoy it! A zkritizujte to.
_______________________________________________________________
"Housi, jste neuvěřitelný vůl! Vypadněte!" ukončila řevem velice nepříjemnou hádku Cuddyová.
Takhle se ještě nepohádali. Vždycky to bylo spíš takové škádlení, někdy vážnější, ale pořád víceméně v klidu. Ale dnes bylo všechno jinak. Jakoby se jejich veškerá nastřádaná zloba na toho druhého rozhodla vyjít na povrch. Vyčetli si nejrůznější resty - sebemenší chybičky až po ty nejzávažnější prohřešky. Zkrátka naprosto vše, co se snad dalo.
Takové tempo s holí House ještě nikdy nenasadil. Od Cuddyové doslova vystřelil jako torpédo. Při představě, kvůli jaké drobnosti hádka začala a v co se následně vyvinula, se mu dělalo zle. Štvalo ho to. Ale nejen to. Hromadu vzteku v něm i vzbuzoval fakt, že se vůbec pohádali. Tak moc pohádali. Cesta, kterou musel ujít k sobě do kanceláře, mu připadala delší než obvykle. Ale v této situaci se to hodilo, protože z něj aspoň malá část vzteku vyprchala cestou. Měl pocit, jakoby se mu každou chvíli měla zlomit hůl a zároveň doufal, ať se tak nestane. V hlavě se mu honilo neskutečné množství věcí. Konečně dorazil k sobě. Málem vyvrátil skleněné dveře, když za ně prudce zabral. Došel ke svému stolu a zbrklými pohyby si začal balit věci. Měl jasno - jde domů. Pro dnešek na všechno kašle.
Když práskly dveře, jak House okamžitě odešel, Cuddyová nadskočila leknutím. Až po několika vteřinách si uvědomila, co se stalo a jaké to může mít následky. Měla sto chutí House s okamžitou platností vyhodit, mít od něj konečně klid. Už vytahovala papír, když přišel Wilson.
"Wilsone, teď ne!" ani se nestačil nadechnout a už ho Cuddyová vyháněla velmi rozzlobeným hlasem.
"Stalo se něco? Proč držíš v ruce papír na výpovědi?" starostlivě se divil Wilson.
"Neptej se a odejdi!" Cuddyová už měla na krajíčku.
"Ale ne…" všechno mu došlo. "Byl tu House…"
"Ano byl. Ale už nikdy nebude!"
"Liso, uklidni se. Nedělej ukvapené závěry. Nevím, co se stalo, ale jistě se to brzy vyřeší. Dohlídnu na House." snažil se ji utěšit Wilson.
"Tohle není ukvapené, to jsem měla udělat už dávno. Byla jsem naivní, když jsem si myslela, že se House jednou aspoň o trochu změní k lepšímu. Co na tom že je to nejlepší doktor, je to ten největší idiot! Je konec!" řekla rozhodnutě.
Wilson ji vytrhl z poloviny vyplněnou výpověď. "Ne, není. Víš co? Zajdu za Housem, promluvím s ním. Ty si mezi tím dej kafe, zmrzlinu nebo cokoliv, co tě uklidní."
Lisa nechtěla poslechnout, ale nakonec udělala, co jí Wilson řekl. V malé, hádkou nedotčené části jejího rozumu, věděla, že House je House a nakonec vše bude v pořádku, nějak se to vyřeší - jak říkal Wilson. Ale byla to skoro zanedbatelná část, nicméně se snažila podle tohoto hlasu řídit.
"Cos to zase udělal?! …Housi?!" vkřikl do prázdné Housovy kanceláře. Nebyl tu. Wilsonovi bylo hned jasné, že odjel domů. Ale nemohl tu celou věc pochopit. Co se mezi nimi stalo? Kvůli čemu se tak ukrutně pohádali?
_______________________________________________________________
TO BE CONTINUED…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jasmiiine <3 Jasmiiine <3 | 19. dubna 2008 v 7:17 | Reagovat

Náhodou, je to moc hezká povídka - těšim se na pokračování :)

2 kissinka kissinka | Web | 19. dubna 2008 v 23:09 | Reagovat

jooo tyy jo ta byla dost dobrá:))

3 Laivine Laivine | Web | 20. dubna 2008 v 14:40 | Reagovat

super...moc hezké! Fakt newím, jak zmáknu takovou konkurenci...jdu na další. ;)

4 Anča=) Anča=) | Web | 24. července 2008 v 11:14 | Reagovat

krásný...vlastně všechny tvoje povídky jsou krásný...

5 lili444 lili444 | E-mail | 6. srpna 2008 v 10:52 | Reagovat

krááááásnýýýýý,jen tak dál. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama